Zvon Aldašín

Historie

Aldašín je starý zvon z roku 1611 od Jakuba Mělnického z Mladé Boleslavi. Jakub Mělnický byl významnou zvonařskou osobností historie. Pocházel z Mělníka, po kterém také dostal příjmení. Byl synem rovněž známého mělnického zvonaře Bartoloměje. V roce 1588 převzal po konváři Petru huť a zvonici na mladoboleslavském předměstí na Ptáku, kde byly soustředěni i jiní tamní zvonaři a konváři. Huť prosperovala a dodávala výrobky do širokého okolí Mladé Boleslavi, od Jizerských hor až po Posázaví. Není známo, kdy se Jakub Mělnický narodil, zemřel v roce 1618. Tvořil více než 30 let a aldašínský zvon byl dílem už zkušeného a renomovaného mistra.

Zvon byl vyroben pro kostel v Aldašíně. Ještě však sto let po svém vzniku stále visel na původním gotickém kostele, kde přežil třicetiletou válku. O podobě onoho kostela nejsou doklady a tak se neví, zda byl zvon v sanktusníkové věži (věžička vystupující ze střechy chrámové lodi) nebo v nějaké samostatné věži či zvonici. Stejně tak se neví, kde byl umístěn skoro padesát let v barokně přestavěném kostele bez věže. Až roku 1771, kdy byla dostavěna aldašínská kostelní věž, byl zvon na více než dvě století zavěšen na její dvojitou stolici.

Spolu s ním tam byl umístěn menší a mladší zvon Bartoloměj. Ten byl však v 1. světové válce rekvírován (= roztaven pro výrobu zbraní). Naštěstí se nerekvírovaly zvony vyrobené před rokem 1600 a uznané mladší výjimky. Starý aldašínský zvon byl už tehdy brán jako významná památka, stal se tedy uznanou výjimkou a zůstal tak zachován.

Přežil pak i 2. světovou válku a téměř v zapomnění také komunistické období, kdy prakticky nebyl používán. Pouze v sedmdesátých létech minulého století byl pořízen jeho zvukový záznam, který byl přehráván v místním jevanském rozhlase při oznámení úmrtí v obci. Začátkem 90. let minulého století byl zvon z obavy před zloději kovů snesen a odvezen z Aldašína. Byl vyčištěn, ošetřen a v plné kráse pak instalován k nám, tedy do kostela svatého Norberta v Praze 6. Zde je pouze zapůjčen a až tomu bude aldašínský kostel způsobilý, může být navrácen.

Tehdejší farníci ho po převozu pojmenovali po jeho domovském kostele Aldašín. I když je to možná jevanským trochu líto, že jejich nejstarší památka není v Jevanech, moc dobře vědí, že zvon byl takto zachráněn a že je v dobrých rukou.

Jak z výše uvedeného textu vyplývá, zaniklá ves Aldašín se nachází v lokalitě obce Jevany. Kostel údajně roku 1621 vyhořel i z celou obcí, kter poté zpustla (více o Aldašínu se dočtete na odkazech níže). Dnes je na místě původního Aldašína už jen kostel Sv. Jiří se hřbitovem. Je to místo, které je obrostlé smrkovým lesem, kolem vede turistická stezka.

Technické údaje zvonu Aldašín

• Hmotnost zvonu: 325 kg
• Hmotnost srdce: 10,8 kg
• Průměr zvonu: 776 mm
• Hloubka zvonu: asi 585 mm
• Tloušťka věnce zvonu: 60 až 63 mm
• Nárazový tón: d2

Koruna šestiuchá uspořádaná do kříže, ucha s patkami.

Texty a výzdoba zvonu Aldašín

Čelní ucha zdobena andílčími hlavičkami.

Nahoře reliéfní pás s flötnerovskými múzami (putti) hrajícími na hudební nástroje. Pod tím zavěšen pás akantových listů.

Vpředu v rámci velký erb Samuela Trojana z Bylan a Rosfeldu, s devítiřádkovým nápisem po stranách:

TENTO ZWON VDIELAN NA-
KLADEM OSADNICH ZADU-
SSI ALDASSINSKEHO PRZICZI-
NIENIM A ZA SPRAWY PAN-
STWY KOSTELECZKEHO VROZE-
NEHO PANA SAMVELE TRO-
YANA Z BYLAN, Z ROSFELDV
ODE MNE YAKVBA, ZWONARZE
W MIESTIE MLADEHO BOLESLAVA

V přepise: Tento zvon udělán nákladem osadních záduší aldašínského přičiněním a za správy panství kosteleckého pana Samuele Trojana z Bylan, z Rosfeldu, ode mne Jakuba, zvonaře v Městě Mladého Boleslava

Na protější straně v rámci osmiřádkový nápis:

LETHA PANIE 1611 SLYT GEST
ZA KNIEZE WACZLAWA CARIONA,
RODICZE BOLESLAWSKEHO, W KONO
GEDECH FARARZE, ZA STARSSYCH
KOSTELNIKVW SPRAWOWANI, WON-
DRZEGE KREICYHO, WACZLAWA GARO-
LYMOWA Z BOHVMILE, GANA PROKO-
POWA Z WALDESSYNA, ZIETIE

V přepise: Léta Páně 1611 slit jest za kněze Václava Cariona, rodiče boleslavského, v Konojedech faráře, za starších kostelníků spravování: Ondřeje Krejčího, Václava Jarolímova z Bohumíle, Jana Prokopova z Valdešína – zetě

Na věnci zvonu medaile s polopostavou Filipa II. Habsburského, s šalvějovými listy. Další medaile s Kristovou tváří, v opisu YHS XPC SALVATOR MVNDI (tj. Ježíš Kristus, Spasitel světa). Medaile se dvakrát opakují.

Prameny

• kniha Pražské zvony (viz stránku Zvony)
• www.obecjevany.cz/... - PDF
• www.jevany.cz/okoli-jevan
• www.hradec1.cz/...

Fotogalerie